Když je toho všeho opravdu hodně, snadno se v tom člověk zamotá nebo dokonce ztratí úplně. To nejsnazší, co lze v takovou chvíli dělat, pokud je tedy opravdu potřeba všechno zvládnout, je si to zapsat. A postupně jak jsou jednotlivé úkoly hotové, tak si je třeba škrtnout.
Touto zdánlivě jednoduchou technikou je ve svém principu inspirován japonský systém původně z velkého automobilového průmyslu - Kanban. V něm jsou jednotlivým úkolům přiřazeny samostatné kartičky a ty jsou umístěny do sloupce „To do
“. Jakmile se někdo pustí do práce, vezme si příslušnou kartičku a umístí ji k sobě do sloupce „In progress
“ a když je úkol hotový, je přesunut do sloupce „Done
“.
Na jednom místě je tak v každý moment přehledně vidět, jaký je aktuální stav, na čem se právě dělá a kolik už se podařilo zpracovat. Princip je tak jednoduchý, že ho lze aplikovat v digitálním i čistě papírovém světě, pro účely výroby i plánování či kreativní fáze ideation, je vhodný pro direktivní řízení i agilní sebeřízení jednotlivců i velkých týmů a přesto jeho zavedení nevyžaduje žádné zdlouhavé školení.
Důkazem, že v jednoduchosti je krása, je i to, že lze velice snadno rozšířit o případné další prvky, jako prioritizace, time planning, prevence vyhoření, nebo třeba spolupráce více týmů. Stále ale platí, že nástroj je tak šikovný, jako je ten, který s ním pracuje a každá další úprava může stejně snadno přinést i zbytečnou komplikaci a je vhodné ji opravdu důsledně promyslet, nebo ještě lépe se zeptat zkušenějších na jejich „best-practise
“.
Osobně považuji tento systém za jeden z nejlepších právě kvůli své jednoduchosti a flexibilitě a pokud jste se s ním ještě nesetkali, mohu více než doporučit mu věnovat chvilku času. Určitě se mnohonásobně vrátí.
A co vy? Máte vlastní zkušenost s Kanbanem, nebo byste se o něm rádi dozvěděli něco víc?