Někdy je těžké se rozhodnout, kterému úkolu se věnovat dříve a kterému později. Obzvlášť když mají všechny prakticky stejně vysokou prioritu. Možná to také znáte, když musí být všechno ASAP nebo včera?
Jedno z možných a celkem logických kritérií pro „správnou
“ volbu pořadí úkolů je výsledný termín, kdy bude vše hotové. Tedy obvykle „čím dříve, tím lépe
“.
A přesně tomuto téma se věnuje projektová metodika zvaná „kritický řetěz
“. Ta se dívá na seznam všech úkolů a dostupných zdrojů v souvislostech.
Každý úkol má totiž své vlastnosti:
🟣 Kdo ho může dělat?
🟣 Co je potřeba, aby se mohl dělat? (Co ho blokuje?)
🟣 Jaký je odhad pracnosti? (Jak dlouho bude trvat?)
Úkoly se vizuálně rozdělí do řádků k jednotlivým řešitelům, a seřadí postupně tak, aby se pokud možno co nejdříve odblokovaly dostupné zdroje, tedy aby nikdo nečekal. Berou se tedy nejprve ty, které nejsou ničím omezeny, ale které blokují práci na jiném úkolu. A následně se do volných míst, kde by případně někdo čekal, umístí zbývající možné. To celé s cílem dosáhnout co možná nejkratšího možného výsledného termínu.
Mohou však nastat situace, kdy se při vší snaze nedaří práci rozdělit tak, aby se zdroje využily „naplno
“ a opakovaně jeden čeká na druhého. V takových případech je potřeba se na přehled úkolů podívat více kriticky a zvážit, jestli některý z úkolů nelze přeformulovat, rozdělit či jinak upravit, aby nebyl blokovaný, nebo aby dodal podstatnou část, které někoho omezuje, dříve než je dokončený „úplně
“.
Je vidět, že poctivá manažerská práce může vést k podstatnému zrychlení celého řešení a tedy ke snížení nákladů.
A co vy? Máte zkušenost s kvalitní manažerskou prací? Zažili jste na vlastní kůži řízení pomocí kritického řetězu?