Úspěšní i neúspěšní lidé mají společnou jednu věc a tou je čas. Mají ale volbu, jak ho využijí. Čemu dají přednost a čemu se podvolí.
Někteří mají štěstí a hned narazí na skvělý projekt, výborný kolektiv a jdou společně za velkou výzvou. Jiní to tak snadné nemají.
Obory jako #IT, #sales, #marketing a obecně #management bývají často ambiciózní, dobře financované a tak k sobě logicky přitahují různé více či méně patologické jevy. To však přináší nutnost řešit vedle opravdových technologických a odborných výzev bohužel i řadu interních společenských.
V některých případech se může stát, že množství času věnovaného na vnitrofiremní politikaření a řešení týmových neshod je dokonce větší než čas věnovaný samotnému účelu firmy, či podnikání.
Je to jedna ze životních situací, kdy se hodí zastavit se, zamyslet se nad situací, zvážit okolnosti, svou vlastní hodnotu a vyhodnotit, jestli má takové počínání nadále smysl a jestli by nebyl větší přínos nakonec někde jinde?
Hezky to dokumentuje jeden citát přisuzovaný panu Werichovi: „Jestliže se člověk hádá s blbcem víc jak půl minuty, hádají se už dva blbci.
“
Považuje-li se člověk za odborníka, specialistu v nějakém oboru, přichází s tím i odpovědnost rozumně naložit s časem a věnovat ho tam, kde je opravdu potřeba. Tam kde pomoc chtějí a ne tam kde to sice potřebují, ale nechtějí.
A co vy? Má vaše práce, vaše počínáni smysl? Vážíte si sama sebe? Svého času?