Jedna z častých otázek, se kterou se potýká nejeden zakladatel startupu je „co dřív a co potom?
“. V hraničním případě to může vést až k rozhodovací paralýze, stresu, beznaději a k úplnému zastavení.
Jednou z příčin takového stavu je příliš velké množství rozmanitých úkolů, lidově řečeno „příliš mnoho kapsiček, krtečkova smrt
“. V takových chvílích je potřeba se opravdu zastavit a stejně jako voják v zákopu se zamyslet a rozhlédnout, než vyrazí na steč. Jinak by mohl také brzy skončit v zajetí nepřítele nebo i hůř.
Je potřeba využít nástroje programového a projektového managementu. Strategické cíle si zapsat, vzít nejdůležitější a ten rámcově rozpracovat do tematických bloků jak ho dosáhnout. Seřadit je podle toho, jak se vzájemně ovlivňují a pak si vzít první a věnovat se jemu. Tady končí práce stratéga, kterou je potřeba dělat nanejvýš jednou měsíčně.
Na řadu přichází role manažerská, která dostává za úkol prioritní tematický blok a ten opět rozdělí do několika menších celků, které je možné realizovat maximálně za jeden až dva týdny. Opět je seřadí a bere první nejdůležitější a jde ho ve spolupráci s realizátorem rozpracovat. Výsledkem společné práce je přehled jednotlivých kroků o maximální velikosti jednoho dne, které znamenají splnění prvního nejdůležitějšího téma. Zde končí pro tuto chvíli práce manažera a je čas a prostor pracovat.
Taková manažerská práce by měla v počáteční fázi firmy zabrat maximálně jeden den v týdnu či za 14 dní a měla by mít přípravu vždy na první další období. Jakákoliv příprava navíc je tady veskrze nežádoucí, neb se může do té doby změnit tolik okolností, že by to byla stejně zbytečná práce.
Zvláště u startupu je potřeba si být neustále vědom „tady a teď
“ a který úkol je potřeba řešit dnes a který zítra. Může být lákavé se věnovat strategii a plánování do většího detailu, ale okolnosti se neustále mění a není prostor pokaždé předělat celý plán do posledního detailu.
Může nastat situace, kdy je potřeba se rozhodnout mezi celky, kterému se věnovat dříve a kterému později. Pak přichází na řadu jednoduchá a logická rada, tedy řešit to co přinese peníze dřív. Začínající firma není korporát a nemá obvykle tak velkou finanční rezervu, aby mohla dlouhodobě dotovat nevýdělečné projekty.
Výše popsaný proces lze samozřejmě vylepšit, zavést pravidelné kontroly, plánovací a analytické fáze a další rozličné radosti z korporátu, ale je potřeba také co nejrychleji určit hlavní úkoly a co nejdříve se tak pustit do do práce a stabilizace #cashflow. Je to takový rámec, který by měl pomoci v co nejkratším čase vyřešit onu rozhodovací paralýzu.
A co vy? Chcete mít více času? Víte co budete dělat zítra? Umíte naporcovat mamuta a nenechat se zašlápnout?