Obvykle lze slyšet, a je to logické, že se musíme učit od starších. Implikuje se, že díky svému věku mají více zkušeností. S příchodem počítačů, sociálních sítí a celkově moderního způsobu života se ale mnohé změnilo.
Devadesátá léta byla v tomto směru opravdu výrazná, kdy mladí lidé se zkušenostmi s počítači nahradili ve vedení dlouholeté manažery a jejich práci z velké části zastaly stroje.
Tento přístup sebou přinesl mnoho inovací, zjednodušení a zrychlení, někdy na úkor lidskosti a často bezohledně, jak už to k mládí občas patří.
Jeden jev je ale pod nánosem těchto výrazných rysů stále tak trochu opomíjen. Charakteristickým rysem mládí je, mimo jiné, kritické myšlení. Často až protivná vlastnost neustálé nespokojenosti se zavedeným pořádkem, schopnost neustále polemizovat nad aktuálním uspořádáním a přemýšlení, že by to šlo jinak.
Když mladá generace vyjádřila neochotu trávit všechen čas v kancelářích a jako alternativu akcentovala možnost #homeoffice, když už se kvůli práci musí podřídit v místě, chtějí být se svým zvířecím parťákem, brali a někteří dodnes berou nejen tyto požadavky jako rozjívenost a rozmazlenost. Mnozí z nás se ve své kariéře museli podřídit a obětovat, a tak „oni přece musí také
“.
Až po mnoha letech se díky vnějším vlivům přistoupilo k ověření těchto hypotéz a v nejedné společnosti dnes s úžasem zjišťují, že to jde. Že výkonnost stoupla, náklady klesly a mnozí jsou šťastnější. Vědecké studie začínají potvrzovat vliv přítomnosti zvířat na duševní zdraví a druhotně tedy i opět na výkon.
A témata jako #ergonomiePrace, čtyřdenní pracovní týden, flexibilní pracovní doba, práce s přesahem, dopad lidské činnosti do #ekologie a mnohá další se pomalu derou na povrch a do všeobecného povědomí.
Témata, která citlivý mladý mozek vnímá jako zásadní a která s postupem času pod náporem nejen pracovních okolností nejprve „nestíháme
“, později „nechceme
“, někdy „neumíme
“ a nakonec „nevidíme
“.
A jak se daří inovace vám? Jdete s dobou, na hraně, nebo určujete trend? A inspirujete se mládím?